Divokým Kurdistánem

denisa
Asociace

V červnu jsem měla možnost pobýt měsíc v překrásné zemi jménem Kurdistán, autonomní části Iráku.

Existuje přímý let z Vídně do hlavního města Erbilu. Překvapivě levněji to vyšlo z Prahy, s přestupem ve Vídni, než přímo z Vídně. Na 30 dní dostanete vízum, po přistání ale pozor, je to pouze do Kurdistánu, ačkoli formálně jste v Iráku. Pokud tam chcete být delší dobu, musíte si vyhradit minimálně jeden den na byrokracii, obrnit se trpělivostí a bez tlumočníka asi nic nepořídíte.

Pracovala jsem jako fyzioterapeutka v utečeneckých táborech Jezídů kolem Dohuku v organizaci Step-in. Jsou to přesně ti samí Jezídové a ta samá místa, o kterých píše Karl May v knížce Divokým Kurdistánem.

Náš tým během víkendů hodně cestoval, tak jsem měla možnost vidět fantastická místa. Doporučuji hory v okolí Chomanu, město nedaleko iránských hranic (asi 160 km SV z Erbilu). Ve výšce asi 1800 m jsme v trávě potkali želvu. Dokonce jsme chodili i po sněhu, což je bez vybavení docela adrenalin. Ostré kameny v ruce taky splnily svůj účel. Potkali jsme pouze mužskou část pastevecké rodiny, dalo se s nimi bavit arabsky. Když jsme se k nim blížili, tak jsme doufali, že to nejsou nějací partyzáni a že nás snad nezastřelí nebo neeskortují.

Z klášterů doporučuji Mar Mattai – syrské ortodoxní církve, 35 km SV od Mosulu. (Mosul už je mimo Kurdistán). Jsou tam zdarma k dispozici pokoje i s klimatizací, kuchyň, ale bez nádobí, s lednicí, pitná voda z automatu. Na recepci můžete požádat o průvodce, většinou umí arabsky, ne anglicky. Rád vám ukáže i ruiny starého kláštera, jeskyně - kobky v okolí. Průvodce neočekává bakšiš, dejte spíš do pokladničky v kostele nějaký obnos.

Nedaleko Alqosh je další nádherný klášter mnicha Hirmize, asyrské východní církve, nyní známá jako chaldejská katolická církev. Množství různých kobek, výborná akustika v kapli, staré asyrské nápisy, velice ochotný průvodce, který umí anglicky a zdarma se vám bude věnovat i několik hodin.

Lalish, nejposvátnější místo Jezidů, se nachází nedaleko Al- Shikhan. Je tak posvátné, že tam nesmíte v botách. Doporučuji hrubé ponožky, země je hodně rozpálená a bez nich dlouho nevydržíte. Při vstupu do jejich svatyně se nesmí šlápnout na práh. Modlí se tak, že na látkách se uvazují uzly. V další místnosti je hrobka jejich nejváženějšího mnicha, která se má třikrát obejít a políbit. V další místnosti jsou nádoby na olivový olej, který se tam vyrábí. Je tam něco jako pec a pokud se vám povede se zavřenýma očima vyhodit nahoru šátek, který je tam poblíž, tak se vám splní přání, na které jste mysleli. V kuchyni se můžete podívat, jak se peče chleba, což je velká placka. Těsto se dá na polštář a to se připlácne na boční stěnu pícky, překvapivě tam drží a za pár minut se vytáhne hotový. Jako poutník máte nárok na jednu placku zadarmo. Je to fakt super jíst ji takhle hned po upečení. Stejně tak zde můžete přespat bez poplatku. Prosím, nezneužívejte to a i když jsme české povahy, nechte jim tam nějaký příspěvek. Lidi nechávají peníze dokonce u vstupu na prahu. A nikdo je nevezme!

Skvělé koupání v kaňonu je nedaleko Derelok. Cestou budete míjet město Amadi, odkud údajně vyšli tři králové.

Jezídové, s kterými jsem pracovala v táboře, si před pěti lety prožili velký masakr ze strany islámských extrémistů z ISIS. Muslimové povraždili 5 tisíc jezídských mužů. 7 tisíc dětí a žen odvlekli do zajetí. Z malých kluků vychovávají samovražedné bojovníky a dívky slouží jako sexuální otrokyně. Do dneška je ještě několik tisíc dívek nezvěstných. Nadia Murad, které se povedlo utéct, napsala o tom knížku Last girl, je i ve slovenštině – Posledné dievča. Dost otřesné čtení. Vloni dostala Nobelovou cenu míru.

Praktické rady – vodu pijte jen kupovanou nebo z automatu a zeleninu si myjte taky touto vodou. Kurdové jsou velice pohostinní a jsou schopní se vám úplně rozdat a pak nemít pro sebe jídlo půl měsíce. Pokud vás pozvou, požádejte jen o čaj – je převařený, hodně sladký. Nepijte alkohol na ulici, můžete se dostat do vězení.

Pokud byste potřebovali tlumočníka nebo průvodce, myslím, že vám můžu pár místních kluků doporučit, kteří dělali tlumočníky pro nás.

Klidně mi zavolejte nebo pište, ráda vám sdělím víc.

Monika Žídková, Lysáci Malenovice, www.monikazidkova.eu

Fotografie: 

Komentáře

Moniko, já ta místa znám jen z televize a to spíš vždy ve spojení s válkou ... napsala si to krásně, musel to být fakt silný zážitek...


Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
To prevent automated spam submissions leave this field empty.
Prosíme odpovězte na otázku, jde o prevenci proti robotům a spamu