Nebýt tzv. Hopovy hýbačky, takového lehce ďábelského a vtipného úvodu do jarního (druhého ) ročníku Hořcové výzvy, seděli bychom v sobotu v sálku olomouckého domu dětí od devíti do sedmnácti na…zadcích.
Ale sedělo by se, myslím, docela dobře. Olomoučtí hostitelé se o nás pěkně starali. Nešetřili úsměvy, zorganizovali dobré jídlo i pití a hlavně velmi příjemné zázemí pro naše jednání.
Díky jim za to!
Co jsme na sněmu probrali? Rekapitulovali jsme tři roky od minulého sněmu. Obrazem i slovem. Zvali jsme na plánované akce, předkládali snad zajímavé nápady.
Ve své řeči jsem se snažil postihnout alespoň některé aspekty spolkového života – od mezilidských vztahů třeba po to, že nám chybí ve spolku centrální zelená politika.
Zdeněk Rolinc, moderátor sněmu, nás pak provedl dopoledním i odpoledním jednáním.
Pozdravili nás milí hosté: Jan Havelka z KČT, Aleš Sedláček, šéf ČRDM, olomoucký primátor Miroslav Žbánek (ten nás pozval na druhý den i do své pracovny), vyslankyně starosty Junáka Michala Rocmanová, zástupce KČT Jan Eichler, ředitelka Nadačního fondu ČRo Gabriela Drastichová, náčelník Ligy lesní moudrosti Tomáš Sadílek či jeden ze šéfů rakouského ÖTK Markus Antner.
Spolkové vyznamenání na sněmu převzali Aleš Sedláček a Jiří Chour, v nepřítomnosti byl oceněn i jihočeský Karel Snětina.
Dobré byly filmy: Medailon Jana Havelky i poetické prohlédnutí Dědova (oboje kamerou vedoucího berounských Trilobitů Michala Merhauta) se dočkali zaslouženého potlesku.
Během sněmování proběhla celá řada vnadění. Jak jinak nazvat lákání tu na FunTom, Hořcovou výzvu, Eso, hony na mladé tomíky-případné brigádníky, pozvánku na turistické závody, nabídku webových šablon, pěknou prezentaci Světlušky od Anežky Klabanové, pozvánku do Banátu od přátel woodcrafterů či skvělou ochutnávku balkánských řek od Adama Weichta.
Trochu nezvednuto zůstalo hlavní téma sněmu, totiž zájem mladých vedoucích o vedení oddílů. Vznikl docela solidní průzkum zpracovaný profíkem, který Ondra Šejtka představil.
Čekal jsem větší debatu, ale třeba je potřeba, aby téma dozrálo. Faktem je, že máme kraje, kde se počet oddílů povážlivě snižuje (třebaže početně jako spolek rosteme). Tohle mohl být drobný krok k tomu stav změnit.
Skvělá pak byla nedělní procházka: kašny, náměstí, barokové sloupy, pracovna primátora i její vtipný a komunikativní nájemník, nadšený mladý průvodce a posléze místo, kde byl 2. prosince 1848 intronizován náš císař František Josef I., totiž arcibiskupský palác.
Děkuji všem, kdo na sněm přijeli a cítili se tam dobře. Zvláštní poděkování patří Soně Rokytové a Petru Pořízkovi jakož i jejich celé oddílové partě.
Dobrý kus práce odvedl Ondra Mánek z ústředí i ostatní kolegové, kteří zajištovali cesťáky, prodej spolkových věcí a podobně.
To všechno byl letošní sněm.
Za dva roky v lednu budeme méně schůzovat a víc slavit, protože se blíží třicáté narozeniny naší asociace. A kde? V České Lípě nebo v Praze.
Na viděnou!
Tomáš Novotný, předseda Asociace TOM
Přidat komentář