Po neobyčejně báječných dvou týdnech pod stany na letním táboře v údolí Rokytné, po skoro třech týdnech na cestě po norských horách, řekách a nekonečných krásách, se ještě koncem srpna vydala malá, patnáctičlenná parta našeho oddílu na cyklotýden do Brd a Písecka. Netradičně jsme nevyrazili vlakem, ale dvěma dodávkami s vlekem na kola. Oblékli jsme tentokrát červená trička s logem (díky, TeTe) naší cyklovýpravy, která patří k neodmyslitelné tradici našich cykloputování.

Cestu jsme započali nedaleko Rožmitálu pod Třemšínem. Díky místním skautům jsme strávili 3 krásné dny v jejich hájovně Na Dědku. Vyjeli jsme vrch Třemšín, jezdili jsme bývalým vojenským prostorem kolem Padrťských rybníků a Nepomuku. V Příbrami jsme navštívili Muzeum rudných dolů, prohlédli si nejen šachtu, svezli se vláčky na povrchu i v podzemí, ale také jsme obhlédli největší důlní stroje a vykoupali se v nedalekém Bohutíně. Přestože jsme uvažovali, že prodloužíme pobyt v příjemném chládku hájovny, pokračovali jsme nakonec přes Blatnou do kempu ve Varvažově, blízko Zvíkova.

V Blatné jsme navštívili zámek a zajímavou výstavu o filmech, které se točili na zámcích na Blatensku. Určitě jste viděli například Šíleně smutnou princeznu. Kempík ve Varvažově skýtal klid a především koupáníčko v říčce Skalici a taky jediné jídlo, které jsme si sami, během celého týdne, nevařili. Nechali jsme si posloužit. Okolí kempu nám nabídlo zajímavých 50 kilometrů kolem zámku Orlík, hradu Zvíkov, přes známé mosty nad Otavou a Vltavou. A taky koupaliště ve Zvíkovském Podhradí nám zpříjemnilo horké dny. Dvě noci však stačily a my pokračovali skvělou Sedláčkovou cyklostezkou přes vesničky Písecka a především kolem Otavy do Písku. Koupání na jezu v Otavě, společně se zastávkou v cykloobčerstvení v Písku bylo osvěžující. Město Písek a jeho okolí jsme si během tří dnů prohlédli dostatečně.

Nejen nejstarší kamenný most, Sladovnu, náměstí, ale také rozhlednu Vysoký Kamýk, pivovar v Protivíně a samozřejmě nesměla chybět fotka u sochy Josefa Švejka v Putimi. Nádherné cyklostezky kolem Písku, třeba ta na soutoku Otavy a Blanice byly milým překvapením našeho cykloputování. Naše dny nám dokonale zpestřilo i ubytování ve třídě písecké základní školy, kde jsme dokonale využili dataprojektoru a wifiny, takže jsme si mohli promítnout snad všechna videa z našich uplynulých akcí.

Sedm dnů uteklo jako voda v jihočeských řekách, počasí nám přálo, dodávky vrněly bez poruchy a nám nezbývá, než vymyslet, kam pojedeme v srpnu 2019 na kolech!

Tom Weicht, TOM Kadao, Opava