Už dva roky se skauti z Olomoucka mohou na louku, kde léta pořádali letní dětské tábory, jen dívat. Povodí řeky Moravy louku poblíž Domašova nad Bystřicí nově zařadilo do aktivní záplavové zóny, kde se podle zákona stanové tábory konat nesmí.

"Tábor nikdy nebyl zatopený. Ptala jsem se, co v té oblasti hrozí, a bylo mi řečeno, že louku může zaplavit maximálně lokální bouřka. A musela by být obrovská," říká předsedkyně skautského střediska Domašov Vladimíra Navrátilová.

Táborů, které se nemohou konat na tradičních místech, kam pořádající oddíly jezdily třeba 40 let, přibývá. Záplavové zóny vznikají postupně od roku 2001, kdy začal nový zákon platit.

Až v posledních letech se ale správci povodí dostali k menším tokům a neobydleným oblastem, kde se koná většina stanových táborů. Některé musely skončit, jiné se přesunout.

"U Rabštejna nad Střelou na Plzeňsku jsme tábořili 40 let, před čtyřmi roky jsme se museli posunout o několik set metrů dál na mnohem menší prostor pod stromy. Není to zrovna šťastné řešení, ale nikdo nám to nezakázal," sděluje Zuzana Kunová ze skautského střediska v Buštěhradu.

Povodí Vltavy tvrdí, že v posledních letech řešili jen jednotky případů. "Jinak platí, že veškeré dočasné stavby a stany musí být postaveny mimo vyhlášenou aktivní záplavovou zónu," uvádí mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.

Podle Matěje Choura z turistického oddílu Veverek z Brandýsa nad Labem je to ale nesmyslné. "Dětské tábory u řek doplatily na paniku po stoleté povodni. Kempy s pevnými stavbami a jiná stravovací zařízení pro vodáky se tomu vyhnuly, protože zákon se vztahuje jen na 'dočasná' ubytovací zařízení," popisuje Chour.

Svůj tábor u Berounky, kam mladí turisté z Brandýsa jezdili 30 let, museli opustit už před 10 lety. Přitom tábořiště bylo na rozlehlé louce, kde se stoupající voda dá dobře sledovat a lze ji rychle opustit.

"Postup vody je u řek a velkých luk vždy pomalý. Z hlediska bezpečnosti je tedy zákon nesmyslný, protože reálné nebezpečí tu není," míní Chour. Mnohem větší nebezpečí zatopení podle něj hrozí u rybníků či na menších tocích u zastavěných měst, kde se voda může náhle vylít i z potoka, jenž má obvykle malý průtok.

Ministerstvo životního prostředí si přitom zákon vykládá přesně opačně než povodí. "Stany v aktivní záplavové zóně stát mohou, jen zázemí musí být mimo tuto zónu," vysvětluje mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. Pořadatelé tábora v těchto oblastech musí mít vypracovaný povodňový plán a souhlas obce. Aktivních zón podle ní přibývá kvůli stále nepředvídatelnějším výkyvům počasí. "Bezpečnost je vždy nejdůležitější. Zvlášť když jde o děti," připomíná.

Výklady jsou různé, a tak si to každý řeší po svém. "Musel jsem si najmout geodeta, který mi vytvořil speciální mapu, a dokázat Povodí Vltavy, že náš tábor na Kosím potoce leží mimo aktivní zónu. To se nakonec povedlo. Jiné tábory, které bývají opodál, jsou stále v ohrožení," upozorňuje Aleš Sedláček, předseda České rady dětí a mládeže.

Organizace usiluje o drobnou změnu zákona, aby bylo zcela jasné, že se omezení na stanové tábory nevztahuje. Tu ale ministerstvo neplánuje, uvedla Roubíčková.

Předsedkyně domašovských skautů Navrátilová se snaží dohodnout s obcí, aby je zahrnula do svého evakuačního plánu. Doufá, že by to mohlo pomoci. "Jistotu, že povolení pak dostaneme, ale nemám," říká. Starostka Domašova Lucie Menšová ještě neví, zda návrh na vypracování plánu schválí zastupitelstvo obce. "Asi bychom ho měli mít, ale jeho vypracování stojí peníze. Dělat ho jen kvůli táboru by se nám nevyplatilo," říká starostka.

Ani letos tak skauti stany na své louce nepostaví. "Podobné legislativní překážky vnímám jako ohrožení konání dětských táborů," obává se Navrátilová.

Převzato z Hospodářských novin

odkaz