V roce 2008 připravil náš oddíl Průzkumník z Ostravy první tábor pro české děti žijící v rumunském Banátu. Na táboře jsme prožili nezapomenutelné chvíle, proto jsme letos uvítali možnost se tam po letech vrátit a podívat se, co se za tu dobu změnilo.

Z Ostravy jsme přes Szeged dojeli nejdříve do Svaté Heleny, kde jsme měli domluvené ve škole povídání a prezentaci fotek z tábora. Přesto, že děti z našeho tábora už jsou dnes většinou na středních školách mimo Banát, současným školákům se promítání a povídání moc líbilo. Společného večera se zúčastnili i učitelé a zástupci vesnic.

 Ve Svaté Heleně nás nemile překvapily větrné elektrárny, kterých je kolem celé vesnice 15 a opravdu doslova hyzdí celé okolí. Ze Svaté Heleny jsme odjeli do Gerniku, místa, kde se tábor kdysi konal. Byli jsme zvědaví, zda louku u mlýnků (Vodnice) najdeme, a jak to tam teď vypadá. Samozřejmě jsme zabloudili, ale nakonec jsme louku šťastně objevili. Překvapením byl náš můstek přes potok, který vše přečkal skoro bez úhony. Večer v místním  obchodo-hospodě proběhl ve skvělé atmosféře, dokonce si nás tamější obyvatelé i pamatovali!

Další den jsme navštívili městečko v horách Einbenthal, odkud jsme měli na táboře nejvíc dětí. Momentálně tam je skoro 40 žáků! Ve Svaté Heleně je jich asi 25 a v Gerníku pouze 8. Mladí se po ukončení studií většinou stěhuji do velkých měst nebo do České republiky, důvodem je hlavně nedostatek práce.

Rádi jsme viděli místa, kde jsme prožili nezapomenutelných 14 dnů tábora a setkali se opět s milými, upřímnými a pohostinnými krajany, kteří i tak daleko od nás krásně mluví česky a snaží se svým dětem vštěpovat českou kulturu a zvyky.  Ani se nám nechtělo odjíždět, ale doufáme, že se zase někdy do Banátu podíváme, nebo se podaří české děti z Rumunska dovézt k nám na tábor. Na cestě zpět jsme navštívili nádherně osvětlenou Budapešť a pak už unavení, ale plní zážitků, jeli domů.

                                                    Ika, Apik, Radka, Zuzka,Adam, TOM Průzkumník, Ostrava