Vážení přátelé, předkládáme Vám k zamyšlení zajímavý příspěvek od Davida Hájka ze skupiny Zachraň jídlo.
Určitě jste to už někdy zažili: otevřete po delší době ledničku a z ní na vás vyskočí plesnivý jogurt, zkyslé mléko nebo rozměklá okurka. S trochu znechuceným výrazem je vyhodíte a zaběhnete do blízkého supermarketu nakoupit další zásoby. Zrovna zde probíhá akce “2 + 1 jogurt zdarma”, a tak je koupíte, i když už u kasy tušíte, že ne všechny stihnete sníst, a tak některý z jogurtů skončí opět v koši.
Tento příběh není ojedinělý, naopak je běžnou praxí velké části domácností. Vyhazování jídla se stalo nedílnou součástí našich civilizačních návyků. Na vině této neřesti není jen přeplněná lednička a naše pohodlnost. Důvodem je také špatné hospodaření potravinových řetězců, kvůli kterým se tuny jídla zbytečně odvážejí na skládky, kde často stále nezávadné potraviny shnijí. Vedle spotřebitelů a supermarketů se tato problematika týká také samotných výrobců potravin, protože ti jsou často nuceni vyrábět více, než jsou schopni prodat. Tento začarovaný kruh, kde si jednotliví aktéři přehazují navzájem zodpovědnost za své činy, není ničím jiným než cestou ke společenskému úpadku. Jak z toho ven?
Polovinu všech potravin do koše!
Výzkumné zprávy hovoří o tom, že až polovina všech vyprodukovaných potravin se vyhodí i přesto, že na světě sedmina populace hladoví. V chvíli, kdy jsme nuceni vyhodit zkažený obsah naší lednice do koše a to nejen kvůli naší nedbalosti, řadě z nás možná proběhne hlavou, že právě ten jeden člověk ze sedmi se mohl najíst z našich potravin. Pražská iniciativa Zachraň jídlo na tento problém upozorňuje a ukazuje, že to jde i jinak.
Je “smutné” sledovat, v jaké míře se u nás plýtvá jídlem. Každý si může snadno udělat představu o tom, kolik se reálně vyhazuje, a to při jakékoliv návštěvě hypermarketu, kde potraviny přetékají z regálů. Člověka napadá, kde veškeré neprodané jídlo končí. “Často se sám sebe ptám, proč nelze jednoduše neprodejné jídlo přerozdělit potřebným, jako to činí například Česká federace potravinových bank, a do jaké míry musí jídlo skončit na skládkách či ve spalovnách,” říká Adam Podhola, student a zakladatel skupiny Zachraň jídlo. „Málokdo ví, že mrkev zůstane čerstvá déle, pokud ji uchováváme ve svislé poloze. Cuketám a rajčatům zase prospívá skladování v pokojové teplotě,“ dodává Adam. Takto jednoduchá řešení mohou spotřebitelům uchovat jejich potraviny o něco déle čerstvé a ušetřit tak i jejich peněženku.
Hostina zdarma pro kolemjdoucí
Zakladatelé skupiny Zachraň jídlo se inspirovali projektem Feeding5000 z Velké Británie, jehož hlavní myšlenkou je připravit na ulici obří hostinu z potravin, které by jinak přišly vniveč. Iniciativa Zachraň jídlo připravuje v centru Prahy jednodenní happening s podobným cílem pohostit z “přebytečných” potravin a s pomocí známých tváří české gastronomie zdarma tisíc lidí.
Tato hostina se uskuteční 5. června v poledních hodinách na náměstí Míru.
“Chceme ukázat, že dobré jídlo se dá uvařit i z produktů, které nevypadají zrovna jako z katalogu. Omáčka z přezrálých rajčat má mnohem lepší a výraznější chuť, z hnědého banánu se dá udělat skvělý mléčný koktejl a starší rohlíky jsou dobré na žemlovku,” přibližuje Adam Podhola filozofii skupiny.
Ke změně stačí málo
“Je dobré si uvědomit, že jídlo, které končí v koši, mnohdy putovalo tisíce kilometrů a na jeho produkci se spotřebovaly stovky litrů vody, energie a desítky odpracovaných hodin lidské práce. Dopady nejsou tudíž pouze ekologické, ale i společenské a ekonomické,” dodává.
“Začít můžeme každý u sebe tak, že budeme přemýšlet nad tím, kolik jídla kupujeme a kde ho skladujeme. Je dobré se občas zamyslet, jestli ten třetí jogurt v lednici opravdu stihneme sníst,” uzavírá Adam.
Pokud vás aktivity iniciativy Zachraň jídlo zaujaly, navštivte stránky www.zachranjidlo.cz nebo Facebook www.facebook.com/zachranjidlo. Najdete tady například další tipy, jak správně skladovat jednotlivé druhy ovoce a zeleniny a jiné zajímavosti.
David Hájek
