Nevěříte, že je něco takového možné ?  My jsme to na vlastní oči viděli a dva z nás to i zažili. V neděli 30. března využil náš oddíl TOM 19208 Kadet Červený Kostelec pěkného počasí a konečně vyrazil na vodu. Však už bylo na čase. Nejenom my, ale i naše lodě, vesty a pádla se už nemohly dočkat, až se po dlouhé zimě konečně namočí. Celý nedočkaví jsme s naším modrým autobuskem dojeli do Suchovršic. Rychlé vyložení lodí z vleku, přestrojení do vodáckého, rozdělení do posádek a hurá na vodu. Vody nám Krakonoš moc neposlal, po cestě to občas trochu drhlo, ale zato byla krásně čistá.  Pestrobarevný had tvořený 15ti loděmi naší  flotily ukrajoval první jarní kilometry. V Havlovicích jsme si dali přestávku na opečení buřtů a u Slatinského mostu nás čekalo příjemné překvapení.  Piškotova obětavá maminka s čerstvě upečeným koláčem a horkým čajem. A jak to bylo s tím cvaknutím ?
To se stalo posádce Luboš-Racochejl. Po přenesení lodi přes  splav se snažil Racochejl nastoupit, ale ouha!
Loď byla nějaká vratká. Najednou plavali on i obrácená loď a  každý zvlášť. Loď a pádla jsme pochytali, ale Racochejl zůstal stát v proudu. Vydala se za ním záchranná výprava v Riu a už to vypadalo nadějně.
Náš hrdina se odrazil, skočil, ale Rio minul. A tak se koupal znovu. A zadák Luboš stál na břehu suchý a jen se divil.  Za svůj výkon sklidil háček zasloužený obdiv, ale bude muset pilně cvičit nastupování. Bez dalších cvaknutí jsme dorazili na Pohodlí, kde jsme končili. Byla to pěkná rozcvička před dalšími řekami, které nás letos  čekají u nás i v zahraničí. Pár fotografií naleznete v měnícím se úvodníku.

Kadeti Červený Kostelec