Na hulváta! To není bojový pokřik značící útok na nějakého nevychovance, jak by se možná mohlo zdát, ale jakési motto srpnové brigády v opárenském mlýně. Squatu, dalo by se říct – tak totiž naše provizorní hospodářství mezi mlýnskými ruinami opravdu působilo. A právě s drsnými podmínkami souvisí ten hulvát – totiž vše, spánkem počínaje, přes posezení, hygienu až po samotnou metodiku práce, se dělalo zásadně „na hulváta“ (rozumějme hulvátským způsobem). Třicítka tomíků a jedna skautka z Brna, České Lípy, Kladna, Liberce, Litoměřic, Poděbrad, Prahy, Roztok a Valmezu v drsných podmínkách (pravda, mocně kultivovaných polní sprchou, mycími korýtky, obřím šapitó, luxusní kadibudkou s nádherným rytem a hlavně skvělou kuchyní) vykonala opravdu hodně práce. Náletová zeleň, která v uplynulých letech nalétala do mlýna a jeho okolí, je pryč. Tak i rozsáhlý kopřivový lán – pravda, ten jen dočasně. Byly vykopány kořeny zvící sloních lebek, anihilováno rumiště na nádvoří, vyklizena mlýnice, vytruhlány nádherné stoly a lavice, demontována střecha jednoho z domů, obrovské množství krytinových tašek přenošeno z místa A na místo B, z místa C na místo D a z několika dalších míst na několik jiných míst (po dvou dnech přemisťování tašek některým doslova hráblo a svými - přiznejme si to, naprosto nesmyslnými - vtípky, písničkami a smíchovými salvami téměř nakazili celé širé okolí). Každá brigáda má svou specialitu – ve Sloupu to postupně bylo vytrhání osikového háje, kopání základů hříště (k jehož zbudování následně nedošlo a desítky člověkohodin tvrdé práce byly zhanobeny bující vegetací) či vyndavání hřebíků ze dřeva (které bylo následně spáleno táborákem); ve Mlýně se kopala lednice. Tedy nikoli podzemní úložiště potravin, nýbrž čtyřmetrová jáma, v níž rotuje mlýnské kolo (a z nějakého divného důvodu se jí říká lednice). Při výkopových pracích byla kromě množství artefaktů a vepřových čelistí odhalena vodní jeskyně, která bude příjemným rozšířením plánované „Retenční nádrže a mlýnských lázní hasičky Růžičkové“. Za až nepříjemně horkého počasí, stálého oparu (pro Oparno tak typického), přátelské atmosféry, náčelníkova ideového a Bocmanova odborného vedení, volání „Jemen! (Yeah man!)“ a „Omán (Oh man!)“, hulvátských mravů a hlavně poctivého pracování nám uplynul tuze příjemný týden, který je rozhodně na opárenském mlýně znát. Yemen!
Tomáš Tradá Rada (hulvát)