Osm měsíců od slavnostního otevření se náš mlýn, stíhaný tolika historickými peripetiemi, dočkal kolaudace.
Na čem věc vázla?
Jednoznačně na cause \\\umyvadélko\\\, totiž na tom, že územní pracoviště hygienické ochrany v Litoměřicích trvalo na nesmyslném požadavku, aby krom luxusního dvoudřezu v kuchyni bylo o dvacet centrimetrů dál zřízeno ještě jakési umyvadélko, ve kterém si budou kuchařky, táboroví vedoucí a další slušní lidé mýt ruce poté, co umyjí nádobí či ovoce právě v onom dřezu...Žádná pohádka, úplná pravda!Přitom dva metry od dřezu, ve vedlejší místnosti, je krásná koupelna, vystavěná nemalým nákladem právě pro potřeby kuchařské...
Instalace umyvadélka by navíc ubrala zásadním způsobem plochu pro přípravu potravin, i tak nevelkou...
Napsal jsem kvůli tomuhle nesmyslu hlavnímu hygienikovi ČR, dr. Vítovi, dnes na neplacené dovolené.
Pozval jsem ho k návštěvě mlýna v dobré víře, že náměstek ministra se nebude chtít nechat \\\utloukat\\\ pseudoargumenty a odkazy na evropské zdravotní právo, takto alibismem, za který se schová vše....Dr. Vít po jistém váhání vyslal na prohlídku svého pobočníka, dr. Hrubého, se kterým jsme si místo prohlédli. Výsledkem byla plichta - náměstkův zmocněnec nic neslíbil, nic nezamítl. Mlýn se mu podle všeho dosti líbil, jednání nebylo marné.
Při osobní návštěvě hlavního hygienika začátekem února jsem prosbu zopakoval. Dr. Vít si vyžádal dobrozdání ministerstva pro místní rozvoje, že absentující umyvadélko nerozvalí Evropskou unii. Díky rozumným lidem z MMR takové dobrozdání získal a krátce před tím, než ho dostihla jakási (pseudo)aféra či spíše boj mocenských skupin na zdravotnickém ministerstvu, dal doporučení svým podřízeným, aby na nás shlíželi přiměřeně shovívavě.
V pátek 16. března na nás tedy krajské hygieničky vychrlily řadu podnětů, námětů, dotazů a doporučení, ale byly v zásadě o mnoho rozumnější než jejich kolegyně z podzimu, uznaly, že ve mlýně se nejedná ani o velkovýkrmnu, ani o velkovývařovnu, a posvěcení nám daly.
To vše též díky setrvale konstruktivnímu postoji pracovníka stavebního úřadu J. Novotného, který našemu projektu od začátku držel palce a byl nám nápomocen dobrými radami.
Možná si laskavý čtenář položí otázku, proč jsem věc takhle hrotil, proč jsem ji neodpískal už před půl rokem a nepodvolil se?
Inu, mám totiž pocit, že úřední moc se stává všemocnou. Patent na rozum, který ze subalterních úřednic a úředníků všeho druhu a jakosti přímo tryská, mne irituje čím dál víc. V poloprávním státě, kterému můžeme věřit opravdu jen tu a tam, nezná povýšenost a zlovůle řady úřadů mezí. Pro mne byla tato mez kauzou \\\evropské\\\ umyvadélko překročena.
Povznesli jsme mlýn z ruin, přetvořili ho v krásný objekt, vdechli mu znovu život, dobře ho vybavili , na sociální zázemí dbali...A oni na nás s nesmyslem?
Nu a - trpělivost se v tomto případě vyplatila.
(ton)