Svědčí o tom ohlasy účastníků. Děkujeme za uspořádání!

(ústř)

Poslední týdny letošních prázdnin zpestřila mnohým nadějným tomíkům nejen tradiční česká „eltéeška“, ale tentokrát i její moravská sestra, která se po minulém roce vrátila s jiným týmem, a to na základně Strážná, kousek od Brna. Bylo nám jasné, že uspořádat stejnou akci, kterou mnozí z nás v minulosti navštívili, není možné, a tak zbývala jen jedna možnost: vrhnout se do toho s myšlenkou předat to, co nás samotné zapaluje, tak jak to umíme.

Co všechno jste mohli zakusit? Divokou týdenní smršť zahájila témata motivace a samotného postavení hry, kterých všichni zažili několik na vlastní kůži. Nabité hry tradičních i netradičních druhů doplnilo klidnější povídání o významu toho, čím jsme zrovna prošli. Na řeč přišly nejen jejich výhody, ale i úskalí – věřím, že všichni, kteří s námi v té době byli, si pamatují, o kolik víc dokáže vtáhnout hra, která právě motivaci i komplexitu správně skloubí v jedno. To byl ale pouze začátek, a tak si naše banda tomíků (nejen) z celé Moravy během několika dnů v rámci méně tradičních outdoorových aktivit vyzkoušela slaňování skalních stěn a vychutnala průlez bahnité jeskyně Malčiny – někteří doslovně. Podívali se na kloub nejen bushcraftu a na vlastní kůži zažili základy zdravovědy a první pomoci, která se hodí každému vedoucímu, a udělali první krok k dalšímu stupni: jejich předávání mladším generacím. Za jediný den se naučili, jak postavit táborovou bránu, která všechny zaráz unesla, a ke konci týdne nakoukli za oponu s názvem LARP a sami zjistili, že tahle zkratka zdaleka neoznačuje jen šerm měkčenými meči, ale i mnoho dalšího – třeba schopnost si hrát, nehledě na to, kolik nám je, nebo možnost vypustit svého vnitřního divadelníka na povrch, a to ať už v podzemní kobce v roli hrdiny nebo na ujeté noční záchranné akci z prostředí blízkého východu. Když šílené letní tempo trochu zklidnilo na závěrečné grilovačce, mohl jsem si s upřímností říct, že každý u nás zažil něco nového nebo prohloubil svoje dovednosti tam, kde si připadal doma, a to včetně nás lektorů. V prvních dnech jsem se divil rozličnosti oddílů, z nichž každý byl úplně jiný a mnohdy za hranicemi toho, co jsem očekával, a naopak ke konci jsem obdivoval, jak se během týdne z party lidí, kteří mají společné mnohdy jen tři písmena – TOM – stal dokonale stmelený tým. S klidem můžu říct, že jsem mezi účastníky kurzů lepší partu zatím neviděl.

A jestli se nám to povedlo? Na to jsme se zeptali našich svěřenců na závěr. Kromě opravdu užitečné zpětné vazby se k nám dostaly otázky, které další kurzy budeme pořádat a kdy se bude možné hlásit.  Zřetelné ano. Přestože žádná akce není perfektní - ale pokud z ní odjíždí nabití elánem a zkušenostmi nejen účastníci, ale i lektoři, a navázala se přátelství, která možná potrvají celý život - mělo to smysl.

Příští moravskou LTŠ uspořádá naopak TOM Medvědí Stopa Holešov ve svém vlastním stylu, než je znova vystřídáme. Tak za dva roky – na viděnou!

Za TOM Kňouři a TOM Kasiopea pod vedením Kosti a Froda,

Mak