8. - 10. listopadu se všechny generace vsetínských tomíků sešly na svých kultovních místech – v klubovnách v areálu TJ Slovan Vsetín, na tomícké základně Kusalínu a skautské základně Bařinka. Jelikož setkání proběhlo v předvečer oslav 17. listopadu, zavzpomínali jsme o to víc na dřevní doby před r. 1989.  Oddílová činnost u nás v určitých formách probíhala již na začátku 70 let v TOM při TJ Slovan Vsetín a v pionýrském oddíle Zálesák. Je objektivním faktem, že již v roce 1975 jsme získali ocenění za vzorně vedenou kroniku, kde spolu například koedukoval symbol Lesní moudrosti a Lenin. Soudruzi z okresu byli spokojeni. V roce 1979 jsme oficiálně založili TOM Lvíčata při Odboru turistiky TJ Slovan Vsetín. Oddíl získával na kvalitě a nezastavilo nás ani to, že jsme si 30. dubna 1982 po oddílových oslavách zapálili vlastní klubovnu. Ve dvě ráno mne i mého zástupce „vyzvedli“ doma „esenbáci“ (dobový název pro polici). Nevím jak, ale podařilo se nám vysvětlit, že nejde o provokaci k oslavám 1. máje, nýbrž, že se stala, řečeno dnešními slovy, chyba v Matrixu. Oddíl tato věc naopak posílila. Přišli noví schopní členové, mezi nimi též velmi populární Serjožka, jehož tatínek byl okresní tajemník KSČ. Nezapomenu na rodičovskou schůzku, kde paní Navrátilová zcela bezelstně nastoupila na Serjožkova tatínka s tím, jestli by nemohl zařídit, abychom k těm zeleným košilím mohli nosit žluté šátky, protože to barevně hezky ladí. „Pokusím se, ale nic neslibuji“, byla jeho odpověď. Musím říci, že to byl a je velmi slušný člověk a žluté šátky jsme pak nosili-kromě oficiálních akcí.

Provokovat režim nás bavilo asi také díky naší mladické nerozvážnosti. Před jedním povinným lampiónovým průvodem k oslavám VŘSR (Velká říjnová socialistická revoluce) Seňor za slib, že si tím splní bobříka odvahy, napsal křídou na zeď gymnázia - Serjožka dnes nepřijde. Nápis tam vydržel do druhého dne, soudruzi byli evidentně zmateni. Oblíbeným místem našich výprav byl i památník T. G. Masaryka jako poslance říšského sněmu Rakouska - Uherska za Valašsko nad Brňovem. Nějakou záhadou památník přetrval všechny totality.

V roce 1984 díky přetlaku velmi schopných členů z části oddílu vznikl nový TOM Lišáci a starší členové založili TOM Tuláci. Byly to nejlepší oddílové doby. Dělali jsme spousty společných akcí a společné tábory.  Po roce 1989 jsme samozřejmě neunikli hledáčku nově vzniklého skautského střediska Vsetín a TOM Lvíčata se stal skautským oddílem. TOM Lišáci, TOM Tuláci a další nově vzniklý TOM Nessuno zůstaly u tomíků a kvalita činnosti zůstala zachována. Kromě tradičních oddílových akcí jsme uspořádali též mimo jiné jedinečné expedice na Island, do Skotska či Skandinávie. Naše činnost byla vždy založena na prožitku daného okamžiku při více či méně dobrodružných výpravách a akcích. Díky povinnosti mít vlastní IČO jsme se v 90. letech oficiálně spojili v jeden TOM 7331 Vsetín a v této formě existujeme dodnes.

 Na rozloučenou jsme si slíbili, že se těšíme na setkání po dalších 40 letech na Kusalínu i s nebezpečím, že nejstarší členové se budou ptát: „Kde že se potkáme? Na Kusalínu? Tak tam jsem nikdy nebyl“.       

                                                                        Jiří Homolka, TOM Vsetín