Projekt 72 hodin pro nás znamená již jistou tradici. Do této dobrovolnické akce jsme se zapojili letos již po šesté. Posledních pět let jsme pomáhali s úklidem v mateřské školce v Praze, ale pro letošek jsme se museli bohužel omluvit. Čekalo nás totiž něco jiného. Díky spolupráci s Národním památkovým ústavem byla letos jedinečná možnost pomoci některé z českých památek a užít si ji tak i po zavírací době.

Vybrali jsme si zříceninu hradu Trosky v Českém ráji. Jednak to bylo pro nás z Prahy dostupné místo a také jsme chtěli pomoci tomuto legendárnímu místu. Na celé akci bylo zajímavé i to, že jsme nocovali na základní škole v Rovensku pod Troskami - na stejném místě, kde jsme před 11 lety byli na naší první oddílové víkendovce.

 Do účasti jsme hecovali nejen Staňáky, ale také jejich rodiče. Ti se nezalekli a několik z nich dorazilo.

 S kastelánem Trosek jsme se dohodli, že vyčistíme okolní les od popadaných větví. Po prvotním nadšení z práce jsme brzy pochopili, že sbírání větviček o tloušťce cca 2 centimetry není žádná výzva. Tak jsme si práci upravili a z lesa jsme začali tahat větve a klády opravdu obří. Sem tam nějaký odpadek a jinak větve, klády, dříví. Šlo to jako po másle.

Staňáci kupodivu vydrželi makat opravdu dlouho, no vlastně až do oběda. Uvařili jsme na hradě gulášovku, odehnali návštěvníky, kteří si polévku chtěli koupit a  my se mohli najíst. Bylo to fajn, hrad je vážně kouzelný a malebný. Druhá část odpoledne byla ve znamení úklidu druhého svahu a tahání ještě větších klacků, ježdění po zadku z kopce a poslouchání pochvalných řečí od kolemjdoucích turistů - mnohdy i v cizím jazyce (ten den na hrad dorazilo 850 návštěvníků!).

No a potom! Ve čtyři hodiny pan kastelán hrad zavřel a my ho měli jen pro sebe. Ukázal nám každé zákoutí, povyprávěl o historii hradu i plánech do budoucna. Bylo parádní počasí a výhledy byly kouzelné. Když se začalo stmívat, celý hrad měl zvláštní atmosféru, plápolající oheň házel zajímavé stíny… no romantika. Nechyběly ani pečené buřtíky a několik písniček na kytaru.

 Připočteme-li k tomu ještě živý telefonát do rádia Junior přímo z hradu, kde jsme vyprávěli, jak se na hradě máme a reportáž do Zpráviček ČT :D, kterou namluvila naše členka Bára a v hned po víkendu ji odvysílali. Bylo to skvělé!

 Neděle pak byla jako stvořená na malou procházku po okolí a pouštění draků při bezvětří. Byl to podzimní víkend, jak má být a jedinou kaňkou na něm bylo to, že jsme nakonec na hradě nepřespali. To ale napravíme příště! Je to velká výzva!

 Ondřej Šejtka, TOM S. T. A. N., Praha