Sedmnáctého října jsme se v brzkých ranních hodinách vrátili domů z dobrovolnické akce 72 hodin v chorvatském Splitu. Co vše jsme tam zažili?

Začnu ale od začátku.

Doba od přihlášení do projektu do momentu výjezdu trvala pouze jedenáct dní, což znamenalo, že jsem poměrně narychlo musela vyřizovat spousty záležitostí kolem cesty.

 Čtyři z naší pětice nebyli plnoletí, takže občas byl zádrhel v příjmu informací. I přes fakt, že nám nestihla dorazit dobrovolnická trička od ČRDM, se nám ale podařilo vyrazit před půlnocí v úterý 11. října. Cesta trvala něco kolem patnácti hodin, Měli jsme menší nehodu, která však neomezila ani jízdu, ani naše zdraví a kolem třetí odpoledne jsme dorazili na příměstskou atrakci - zámek Klis. Prohlédli jsme si celé město a poté jsme se po dlouhé cestě chtěli uvelebit ke spánku.

 Z původního plánu přenocovat v dodávce se ale naštěstí vyklubalo večerní putování do našeho skvělého ubytování v klášteře ve vesničce Kamen. Nenechte se zastrašit slovem klášter, ubytování bylo velmi luxusní.

Ve středu dopoledne jsme se sešli s Marinou, tamní učitelkou a naší koordinátorkou, která nás provedla městem, vysvětlila pravidla a oznámila nám, že je akce spojena s církví. Na programu dne byly tudíž návštěvy kostela, což nám v Česku nikdo předem neřekl, Vůbec to ale nenarušilo atmosféru práce. Po mši jsme dostali instrukce na další den, a jelikož byl v centru uspořádán zahajovací koncert, šli jsme si ho užít.
            Ve čtvrtek ráno vše začalo. Sraz byl naplánován na osmou, ale byli jsme jediní, kteří dorazili včas. Balkánci prostě netrpí zrovna velkou potřebou ztrhat se. Měli jsme za úkol vyčistit archeologické prostranství pro vykopávky pálením tamních stromů, poté byl oběd a hned na to jsme zamířili do azylového domu pro bezdomovce, kde se kuchtily palačinky. My jsme se pro nadbytečný počet vydali do centra, abychom před mší stihli nakoupit suvenýry.
            Sobota už byla volnější a veselejší, i přes špatné počasí. Dopolední vyklízení lesů bylo spíše odpočinkové než náročné a poté jsme se jeli j na přednášku na splitskou univerzitu. Tamní profesor nás velmi zaujal, neboť nám vyprávěl zážitky z Čech, kde se zúčastnil univerzitní soutěže v konstrukci a testování motorových vozidel. Byli bychom poslouchali dlouho, ale museli jsme na večeři, mši a poté na party do domova důchodců.
            V neděli jsme absolvovali pouze mši a oběd. Zbytek odpoledne jsme strávili na pláži a k večeru jsme zamířili zpět domů, do Beskyd.
            Celkově musím akci shrnout jako pozitivní. Pouze nás zarážel přístup a nezodpovědnost v přenosu informací. Nikdo nic pořádně nevěděl a že by se místní dobrovolníci nějak hrnuli do práce, to ne. Každopádně vyrazit z deštivého prostředí do tepla, kde jsme mohli každý den jíst pizzu a hřát se na sluníčku, to stálo za to.

 A nenechte se odradit slovy o kostelech – pro nás to byla zábava! Tamní lidé k víře přistupují úplně jinak než my Češi.
Tak snad zas za rok!

            Laura Daňová –Roura, TOM1303 Maracaibo, Třinec