Sloupskou letní školou prošlo 22 nadějných tomíků - mládežníků, potenciálních vedoucích. Přijali obvyklou dávku nápadů, inspirace, ukázek dovedností a her.

Společným jmenovatelem závěrečného hodnocení bylo překvapení, že i přednášky nemusí být nudné, že lektorů není třeba se bát, že rozcvičky se dají dělat hravou formou, že naše tělo mluví i neverbálně, že vhodnou motivací dětí lze někdy dosáhnout i zázraku, že existuje něco jako uzly a lasa, že oddílový vedoucí musí být mimo jiné finančně gramotný.

Ukázalo se také, že velkým zdrojem strachu účastníků před příjezdem je neznámý kolektiv – o to více oceňovali nepřeberné množství seznamovacích her a aktivit uvolňujících atmosféru party lidí, kteří se sice neznají, ale vzhledem k podobnému věku a zálibám vytvoří, tak jako každý rok, bezvadně fungující tým přátel.

Za úspěchem sloupské školy stojí sehraný tým tradičních lektorů, kterým letos výrazně pomohli externisté: Aleš Sedláček (Woodcraft, ČRDM), Radka Šumerová (právo, legislativa), Milan Blšťák (fotografie, zpěv, kytara), Martin Wendler (šifrovací hra), Jana Glaserová (výtvarná činnost).

Foto a video z každého dne najdou zájemci zde: https://plus.google.com/u/1/photos/118359950086145054529/albums/6184319672192573281

Tomek Hurt, Zdeněk Šmída, Jiří Šmída, Matěj Chour, Veronika Plechatá

Ze života účastníků:

Buldoci a želvičky, tak začal náš sedmý den. Obracet roztomilé psíky na chrochtající buldogy nebylo zas tak jednoduché. Den před tím jsme si měli sepsat seznam potřebných ingrediencí na pečení štrůdlů. 

Po snídani nadešla hodina H. Oblékli jsme se do pekařských oděvů a odebrali se kuchtit do herberku. Zároveň nám byla vydána táborová trika. Celá obří kuchyň herberku se zaplnila týpky v bílém oděvu. Jejich řádění nemělo konce. Vilu Ferdinanda Dobrotivého zahalila vůně štrůdlu. Po obědě jsme vyrazili do ulic Sloupu nabízet lidem sladké záviny s prosbou, zda by na oplátku zavzpomínali na nejchutnější buchtu jejich života. Navštívili jsme i domov seniorů.

Úspěch byl veliký. Poté, co již nezbyl jediný kousek, jsme se vrátili upravit fotografie, aby bylo naše večerní vyprávění úplné. Pochopili jsme, že komunikovat s neznámým člověkem například při dobročinné sbírce lze jednodušeji, když jsme hezky oblečeni, příjemně vystupujeme a dokonce něco nabídneme.

Plně naložený gril připravil geniální večeři. Celou táborovou školu jsme zakončili zhlédnutím fotek a videí z celého týdne. Byl to vážně „doják“!

Patrik a Barča (TOM LOTŘI Hronov)