Dvě stovky členů bývalých, současných i budoucích (žádná pohádka, úplná pravda!) TOM Zlaté šípy se v předvečer státního svátku veselily ve valašskomeziříčském zámku.

Jak to na takových oslavách bývá, vzpomínalo se, promítalo se, tancovalo se (prim v tanci hrála ovšem moje, požehnaně středněvěká generace, zvláště bývalý šéf oddílu Havran, který křepčil jako o život, a dobře!). Do Valmezu přilétla vzducholoď, krásná, modro- bílá, vznášela se velebně nad slavícími tomíky a naše hrdé logo jako by říkalo: Ano, jsou dobří… Důvod, proč přilétla zrovna do Valmezu? Inu, to je důvod velký a politický a bude dále rozebírán v našich časopisech, stane se součástí lidové slovesnosti našeho spolku a za pár desetiletí si budou děti dnešních aktérů na trosky vzducholodi ukazovat a šeptat“ „To bylo tak…“ Milá a dojemná chvíle nastala, když mladí vedoucí a instruktoři oddílu rozžínali v potemnělém sále zámku svíčky na pětačtyřiceti oddílových dortech. Co dort, to jeden rok oddílového života, jedna významná událost, oddílové a lidské osudy…

Milé Zlaté šípy, všechno nejlepší, ať Váš oddíl šlape a klape…

Tomáš Novotný