Nevěříte, že je něco takového možné ? My jsme to na vlastní oči viděli a dva
z nás to i zažili. V neděli 30. března využil náš oddíl TOM 19208
Kadet Červený Kostelec pěkného počasí a konečně vyrazil na vodu. Však už bylo
na čase. Nejenom my, ale i naše lodě, vesty a pádla se už nemohly dočkat, až se
po dlouhé zimě konečně namočí. Celý nedočkaví jsme s naším modrým
autobuskem dojeli do Suchovršic. Rychlé vyložení lodí z vleku, přestrojení
do vodáckého, rozdělení do posádek a hurá na vodu. Vody nám Krakonoš moc
neposlal, po cestě to občas trochu drhlo, ale zato byla krásně čistá. Pestrobarevný had tvořený 15ti loděmi
naší flotily ukrajoval první jarní
kilometry. V Havlovicích jsme si dali přestávku na opečení buřtů a u
Slatinského mostu nás čekalo příjemné překvapení. Piškotova obětavá maminka s čerstvě
upečeným koláčem a horkým čajem. A jak to bylo s tím cvaknutím ?
To se stalo posádce Luboš-Racochejl. Po
přenesení lodi přes splav se snažil
Racochejl nastoupit, ale ouha!
Loď byla nějaká vratká. Najednou plavali on i
obrácená loď a každý zvlášť. Loď a pádla
jsme pochytali, ale Racochejl zůstal stát v proudu. Vydala se za ním
záchranná výprava v Riu a už to vypadalo nadějně.
Náš hrdina se odrazil, skočil, ale Rio minul.
A tak se koupal znovu. A zadák Luboš stál na břehu suchý a jen se divil. Za svůj výkon sklidil háček zasloužený obdiv,
ale bude muset pilně cvičit nastupování. Bez dalších cvaknutí jsme dorazili na
Pohodlí, kde jsme končili. Byla to pěkná rozcvička před dalšími řekami, které
nás letos čekají u nás i
v zahraničí. Pár fotografií naleznete v měnícím se úvodníku.
Kadeti Červený Kostelec