Normal 0 21 MicrosoftInternetExplorer4 /* Style Definitions */ table.MsoNormalTable {mso-style-name:\\\Normální tabulka\\\; mso-tstyle-rowband-size:0; mso-tstyle-colband-size:0; mso-style-noshow:yes; mso-style-parent:\\\\\\; mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt; mso-para-margin:0cm; mso-para-margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; font-size:10.0pt; font-family:\\\Times New Roman\\\;}

Je to již velice dávno, kdy se na pláních kotliny české proháněli mamuti a zubři, ve skalách a v tajemných pralesích se ukrývali šavlozubí tygři a mohutní skalní medvědi. Pobíhaly zde smečky krvelačných vlků a jiných pravěkých potvor. V tom dávném čase zde také žila skupina pračlovíčků, kteří se snažili co nejlépe přežít a nedat se sežrat. Tak museli poznávat přírodu okolo sebe, sílu větru, vody a slunce. Časem se přestali živit sběrem, někteří z nich začali používat ruce, mozek a nástroje. Stali se lovci. Při březích velkých řek začaly vznikat stálé osady, lidé se sdružovali do rodů a tlup. Naše osada vyrostla jednoho dne začátkem prázdnin na soutoku Prapilníkovského prapotoka a Pralabe. Usadily se tam rody Vlků, Medvědů, Jestřábů a Zubrů. Každý rod na svém území vztyčil totem a postavil prachýši . V pravěkých oděvech ze zvířecích kůží jsme vyráběli kamenné sekery a oštěpy a začali poznávat okolní pralesy. Každá lovecká výprava nás vedla dál a dál. Učili jsme se žít v přírodě, vařit na otevřeném ohni a nocovat pod hvězdami. Zkrotili jsme také několik divokých koní a používali je ke svým výpravám. Každý člen našel v tlupě uplatnění podle svých schopností a dovedností. A tak šel den za dnem a stále se něco dělo. Sjeli jsme řeku, podnikli dvoudenní výpravu do lovišť cizích tlup a jednodenní výpravu do doby ledové, kde jsme svedli urputné boje o tajemství ohně s tamním rodem. Objevili jsme šamanovu jeskyni, cvičili jsme střelbu z luku, zacházení se sekerou a vytrvalost v běhu. Učili jsme se postarat o sebe i o druhé a objevovat krásu společného soužití. Největší díl majetku získala tlupa Medvědů, ale spoustu pradovedností prokázali všichni. V neustálém dění tak rychle ubíhal čas, že jsme si nestačili všimnout, že pravěk skončil. Vtrhli jsme do Červeného Kostelce v pravěkých oděvech a s pravěkým voláním, ale čekající rodiče a zvědavé pohledy lidí 21. století nás přesvědčili, že jsme opět v současnosti.

TOM 19208 Kadet Červený Kostelec