Ahoj přátelé, posíláme Vám tímto POZDRAV a pár obrázků z pobytu v Opárenském mlýně ve „Středozemi“ a přejeme krásné prázdniny!
Putování suchdolských \junáků-vodáčů“ za třetím nejkrásnějším výhledem na světě...aneb..z našeho deníčku:
Neděle 3.7.2011- odjezd ranním vlakem, příjezd do Opárna-severně od Lovosic, ubytování v nově zrekonstruovaném objektu Opárenského mlýna, který spravuje Asociace turistických oddílů mládeže ČR, prohlídka okolí Opárna a kofola U Oráče.
Pondělí: vlakem do Dobkoviček, pěšky do Litochovic podél Brány Čech (Porta Bohemica) kaňonovitým údolím Labe, kterým řeka vstupuje do Českého středohoří, Opárenské údolí s osvěžujícím Milešovským potokem (cca 12km), večer skvělá hra od našich přátel na trubku v provedení kapelníka \Božejáků\ Pavla Skalníka a jeho syna Pavlíka. www.bozejaci.cz
Úterý: výstup na Lovoš-čedičovou horu nedaleko Lovosic, zpět po Císařských schodech a údolím (cca 9km), na kofolu do Chotiměře.
Středa: vlakem do Bořislavi, výstup na Milešovku, zpět přes Velemín (cca 14km), zmrzlinka v Černodolském mlýně a Ondřejovo na peci smažené palačinky-ňam. Milešovka je po právu nazývána královnou Českého středohoří. Vděčí za to nejen své nadmořské výšce, ale též krásnému, kuželovitému tvaru, který se vznešeně tyčí nad ostatními vrcholy. Vrchol hory je největrnějším místem České republiky, bezvětří zde bývá v průměru jen 8 dní v roce. Ne náhodou její německý název zní \Donnersberg\ (\Hromová hora\). Právě zde je zaznamenáváno nejvíce bouří na našem území. Možná právě proto na jejím vrcholku byla postavena první meteorologická observatoř v Česku. Německý přírodovědec a zakladatel moderní geografie Alexander von Humboldt byl výhledem z hory natolik nadšen (v roce 1819), že ho označil za třetí nejkrásnější na světě.
Čtvrtek: vlakem do Ploskovic a prohlídka zámku, busem do Žitenic-nejteplejšího místa v Česku, prohlídka kostela Sv. Petra a Pavla s panem farářem Karlem Havelkou, pěšky tzv. Zahradou Čech do Litoměřic a rozchod po 1,8 ha velkém historickém náměstí, vlakem zpět, (cca 8km), sladké meruňkové knedlíčky pěkné uválené.
Pátek: vlakem do Redejčína, setkání se stavbou dálnice D8, dubický kostel Sv. Barbory s nádherným výhledem na řeku Labe, která zde vytvořila velmi nevšední krajinu s hlubokým zářezem říčního údolí do Českého středohoří, opékaní buřtů na zřícenině gotického hradu Opárno s pohledem na líbeznou okolní krajinu (cca 10km).
Sobota 9.7.2011: úklid, prohlídka mlýna s odborným výkladem Helči-správkyně objektu, rozloučení s panoramatem vyhaslých vulkánů, které se tyčí jako zkamenělí veleještěři nad obilnými lány a loukami a jinde než zde je neuvidíte, odjezd domů. Jak pravil spisovatel M. Nevrlý: \…chůze v člověku tříbí citlivost k přírodě a pomáhá otevírat oči - vnímat i zdánlivě malé a okrajové věci. Děti tuhle schopnost mají. Co myslíte, že ji v nás ubíjí, až se z lidí stávají stále zaměstnaní a stresovaní konzumenti pseudopodnětů? Právě to, že se dospělí lidé soustředí na „nedětské“ problémy – vydělávání peněz, společenskou prestiž a kariéru – nutně vede k tomu, že to, co je v dětství či mládí hluboce zajímalo a oslovovalo a co považovali za důležité, se pro ně pozvolna stává malým a okrajovým. Zachovat si i v dospělosti dětské či mladé vidění světa je opravdu velmi nesnadné a v
ětšině lidí se to asi nepodaří.\
Přejeme Vám krásné letní procházky AHOJ!
Marie Kalátová
Aneb jak jsme podnikli průzkumnou misi do kolébky trampingu na Sázavě.
TOM MiniPawnee se vydala na mini výpravku na Srub psí zub. Níže si můžete z jejich pobytu přečíst poutavou reportáž. Vedoucímu Tomáši Horákovi patří velký dík za pomoc s údržbou srubu.
Tramping – ke kořenům
Na počátku 20. století, s rozvojem průmyslu a soustředěním obyvatelstva do velkých měst, narůstal zájem mladých lidí o přírodu a volnost. A tak mladí Pražané vyráží vlakem a na lodích za dobrodružstvím také do údolí řeky Sázavy. Píkovice, Luka pod Medníkem, Žampach, to jsou místa na Zlaté řece, kde se zrodil český tramping. Po roce 1923 začaly vznikat první chaty a Posázavský pacifik umožnil rozšíření trampingu téměř po celém toku Sázavy. Na konci 20. a počátku 30. let oblast protkala Posázavská stezka, šedesáti osmi kilometrová trasa, kterou vybudoval KČT nákladem 230 tisíc korun. (zdroj: www.posazavi.com) . Takto jsme se teoreticky připravili na naši MiniPawnee misi na srubu Psí Zub.
Odjezd – pořád déšť – rozbité okno
Odjez na tuto výpravu se neustále komplikoval. Postupně odpadal jeden účastník za druhým. Počasí se nám nevybíravým způsobem chechtalo a aby nám definitivně rozmluvilo odjet, poslalo na rodnou Bystřici přívalový déšť, který zvedal hladiny řek až přes okraj a voda brala co viděla cestou. Nás však nedostane! Odjeli jsme sice až v neděli, ale o to víc natěšení, čtyři dny na Posázavském srubu z 30-tých let přece stojí zato.
Ústředí nás vybavilo GPS souřadnicemi, kde nechat auto ( Třebsín – pod kaštanem N 49°51.365´ E14°27.353´) i kde přesně srub je (N49°51.964´ E14°27.500´). Cestu do Třebsína jsme za vytrvalého deště zvládli autem asi za 5 hodin. Pak jsme se rozmýšleli, jestli jít deštěm pěšky dál nebo počkat. Rozhodli jsme se vyrazit a udělali jsme dobře, protože bychom se nedočkali, pršelo až do večera. Srub jsme našli celkem hladce, leží totiž přímo na Posázavské stezce. Rychle jsme zatopili, dali sušit promočené věci a já s Adamem jsme vyrazili zpět k autu, pod paží jsme nesli rozbité okno, které tu zůstalo po předcházející skupině. Odvezli jsme ho do Českého Brodu, kde se o něj v pondělí postaral sklenář a našeho motorového miláčka jsme zaparkovali ke švagrovi na zahradu, aby mu nebylo v Třebsíně smutno. Švagr nás pak vrátil zpět k Sázavě.
Psí Zub – Veverk Joachym
Psí zub je opravdu stařík, ale nutno však říct, že je mezi ostatními sruby stále ještě švihák. Protože patří spolku sokolů (máme ho jen v nájmu), tak v něm nenajdete trampské relikvie, ani různá camrátka, placky z potlachů, staré cancáky nebo třeba totem. Mimochodem ten jsme neviděli ani u jiných srubů a sroubků, které se honosí více či méně slavnými rodokapsovými názvy. Psí Zub má však svou atmosféru a na každém kroku je zde vidět ruka bratra Vosátky, dlouholetého to správce objektu a hlavně když budete večer pěkně tiší, přijde Vás navštívit Strážce srubu. Napřed jsme si mysleli, že je to stádo myší a rychle jsme všechny potraviny ukryli do hrnců. Pak však, tak kolem desáté hodiny večerní vykoukla za věšákem na kabáty hlava. Odkud ji jenom znám. No jasně přece ze spolkového časopisu Tomík! Veverk Joachym! Po chvíli se objevil v celé kráse, přeběhl po věšáku od shora dolů. Vprostřed se na chvíli zastavil, abychom si ho mohli pořádně prohlédnout. Jasně Veverk Joachym alias Glis glis (Plch velký), překontroloval jestli se chováme slušně a šup zase zpět za věšák. Každý další večer jsem pak na něj čekal s foťákem, abych Vám ho i vyfotil, ale nepodařilo se, už jsme jej jen slyšeli.
Pikovice – Středozem – Matyho zpěv
Na pondělní den jsme si naplánovali výšlap do Pikovic a zpět přes Medník po naučné stezce. Vzhledem k počasí to byl poměrně velkorysý plán. Cesta do Pikovic vede Posázavskou stezkou, kolem bývalé Starcovy Hospody až k lávce přes řeku Sázavu. Zde je místo, kde končí vodáci plavbu nejatraktivnější částí Sázavy a vrací lodě půjčovně. My jsme chtěli vyzkoušet nějakou poctivou Píkovickou hospodu. Ta na náměstí nás občerstvila pivo-limem a po nepříliš chutné polévce jsme již od dalších pokrmů upustili. Na srubu nás přece čeká přece šunka z konzervy. Lesy kolem Medníku mají zajímavé kouzlo. Skoro čekáte, že z některého dolíku vyběhne hobit a bude se před Vámi chtít někam schovat. Středozem jak z pera mistra Tolkiena. Bizardní dolíky plné medvědího česneku zastřešené habrovým lesem. Až do sedla pod Medník jsme si naši Středozem docela užívali, pak ale připlul mrak a připomněl nám, že dnes jsme ještě nezmokli. Pršelo přesně po tu dobu co jsme potřebovali k návratu na srub, nejvíc si užíval deště Maty. Čím víc pršelo – tím víc si zpíval. Pak jak když mávneš proutkem přes mokré listy natahovalo své prsty podvečerní slunce. Tak jsme alespoň doplnili zásoby dřeva na srubu. Navzdory varování z ústředí o jeho nedostatku je tu dřeva dosti (a nebo že by platilo „Valaši najdou dřevo úplně všude“ ?).
Špekáčky-Bufet Raisovka
O Cyrilo-Metodějském svátku jsme očekávali návštěvu příbuzných, kteří byli zvědaví na Psí Zub a taky chtěli na chvilku vypadnout ze satelitního domečku. Dalším důvodem pak bylo, že přivezli zasklené okno. Potkali jsme se uprostřed cesty mezi srubem a Třebsínem a společně pak okukovali Raisovu a Klimentovu vyhlídku, protože konečně jsme měli možnost vidět údolí v celé kráse zalité sluníčkem. Děti se těšili na buřty pečené na ohni, tak jsme udělali u Zubu pidi-midi ohníček a přání jim splnili. Po obědové siestě kdy jsme probrali všechny chyby světa jsme vyrazil Posázavskou stezkou směrem na Kamenný brod. Nedošli jsme však daleko. Pár set metrů od našeho srubu cedule vyzývavě hlásala cosi o občerstvení. Nechali jsme se zlákat a udělali jsme dobře. Bufet Raisovka je v jednom ze starých srubů nad údolím. Parta nadšenců tu přes prázdniny čepuje pivo a limo. Vaří kafe, polívky a uctí Vás lahůdkou v podobě chleba se sádlem a cibulí. Kluci z bufetu k nám přisedli a povyprávěli co a jak. Tak přece jen kousek té romantické trampské duše jsme našli. I přes to že údolím již nezní zpěv seker, ale vrčení motorových pil a sekaček - I přes fakt, že kytary možná často nahradil satelit, tak přece jen zbytky pravověrných tu jsou. Je třeba se dívat a dobře naslouchat. Tenhle bufet určitě nesmíte minout ( N 49°51.643 N 14°27.935 - provozují jen přes léto).
Druhý strážce – hurá domů
Druhý červencový svátek se nikomu nechtělo moc vstávat (myslím ty dospělé, děti byly aktivní už od 6 !). My však víme své, celou noc jsme poslouchali zvláštní ševelení křídel ve srubu. Až ráno jsme na to přišli, protože když jsme odhrnuli závěs tak něco skutečně vylétlo ven. Myslíme si, že Psí Zub poskytuje útočiště netopýrům při jejich cestách. Potvrzuje to pravidlo bratra Vosátka, které říká, že okna se nechávají otevřená a zavírají se jen okenice. Tím pádem hlavně v patře má podobný přelétavec šanci se dostat dovnitř. Taky jsme našli trus, který by mohl být jeho. Psí Zub má tedy strážce dva – alespoň někdy vypomáhá i netopýrek. Uklidili jsme chatu a odšourali jsme se k autu.
Fotky si můžete prohlédnout na webu Horákových. Viz http://www.horakovi.info/fotoalbum/psi-zub---sazava-2011/
1311660500|Kolegové tomíci, pomůžeme?|Vážení,
děkujeme za Vaši podporu společnosti Člověk v tísni a sbírky www.skutecnapomoc.cz
Obracíme se na Vás s prosbou o finanční dar na pomoc rodinám, které prchají před hladomorem v Somálsku. Jedná se většinouo ženy s podvyživenými dětmi, které po dlouhé cestě pěšky přicházejí do sousední Etiopie. Zde naši pracovníci na místě připravují první pomoc. V první fázi chceme zabezpečit základní zdravotní péči a výživu pro děti, přístřeší, pitnou vodu a jídlo.
Jídlo pro jednu rodinu na měsíc stojí 600 korun (15 kg mouky, cukr a olej), provizorní přístřešek jsme schopni vybudovat za přibližně 1.000 korun a nezbytné kanystry na vodu stojí 60 korun jeden.
Fotogalerie z místa a bližší informace naleznete na http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?id=114&idArt=1801
Přispívat na pomoc obětem hladomoru lze přímo na konto našísbírky SOS Somálsko 70697069/0300 nebo prostřednictvím dárcovské SMS ve formě DMS SOSSOMALSKO na číslo 87777. Více informacínaleznete na www.clovekvtisni.cz
Podnikatelé i zaměstnanci si o své dary si mohou snížit daňový základ. Stačí vyplnit jednoduchý formulář na našem webu.
Předem děkujeme za jakoukoliv podporu.
S úctou,
Irena Bednářová
Člověk v tísni, o.p.s.
Šafaříkova 24, 120 00 Praha 2
Mobil: 608 129 140
Letní pozdrav od Rosti Kašovského přišel na ústředí v podobě fotodokumentace. Prohlédněte si pěkné fotky z akcí....
1311157863|Dědov plný Kulíšků|V pořadí již třetí tábor roztockých benajmínků - Kulíšků - probíhá v těchto dnech na chalupě v Dědově. Tomíci letos poprvé zkoušejí tábořit také v týpkách a stanech, které mají postavené za chalupou na louce. Za pět dní zvládli několik pěkných výletů, např. do Muzea stavebice Merkur v Polici, výlet do Adršpachu, k zámečku na Skalách. Ve východních Čechách ubylo z mrazáků obchodů poměrně velké množství zmrzlinek, kterými se Kulíšci na výpravách osvěžují, z lesů několik desítek litrů borůvek a ze zahrady pana správce Veselého zřejmě záhy zmizí kohout, který Kulichy brzo ráno budí :).
Vedoucí oddílu posílají každý den rodičům internetové zpravodajství s fotkami, za což jim patří velký dík. Držíme malým tomíkům palce, ať mají po zbytek tábora pěkné počasí a samé veselé zážitky.
(za)
1310636354|Z táborů|
Léto střídá hezké a deštivé počasí, táborníci se rozjeli na desítky táborů.
Takhle to vypadalo u tomíků z TOM Veverk, kteří tábořili ve Vacově, nedaleko Prachatic. A ti modří, v tričkách, jsou pro změnu tomíci z Poděbrad. Vypadají spokojeně a napapaně. Pobývají v Pořešíně, na naší chalupě.
Mají pestrý program a shodou okolností hrají (obě party) stejnou táborovou hru - Návrat z hvězd)
Pošlete nám pro zveřejnění na webu i své snímky z tábora?
Vždy jen tři nebo čtyři kousky, ostré, zajímavé.
Pěkné tábory, kolegové!
(ton)
Podívejte se .. krásná země, žádný paneláky, bilbordy.
Soubor je ke stažení na této adrese
1310054197|Německé noviny o Opárenském mlýně|Saský tisk přináší milou reportáž o otevření Opárenského mlýna -na snímku je paní Klein, dcera posledního mlynáře
1309716388|Prázdninový provoz ústředí|Vážení kolegové, návštěvníci našich stránek,
v červenci a první půlce srpna budeme úřadovat v omezeném počtu pracovníků mezi 8 a 15 hodinou denně, s výjimkou některých pátků.
V mejlech budou nastaveny automatické odpovědi, které Vás přesměrují na kolegy, pokud vámi oslovený bude zrovna čerpat dovolenou.
Děkujeme za pochopení.
Tomáš Novotný
Do sekce publikace bylo právě přidáno poslední číslo časopisu Tomík. Naleznete jej na této adrese www.a-tom.cz/20/publikace/tomik/
1309336307|Vyšla pozoruhodná publikace|Kniha Z historie organizované turistiky, výběr článků Jana Havelky, vyšla k jeho 75. narozeninám. Útlá publikace je k mání na ústředí tomíků, stačí si napsat na ton@a-tom. cz. Příspěvek 50 Kč, který za knihu inkasujeme, je určen na budování vozíčkářských stezek.
(ton)
1309250744|Volný týden ve Sloupu|Poslední srpnový týden od 20.8.-do 27.8. se uvolnila základna ve Sloupu v Čechách.
Zájemci o pobyt pište na mail: chalupy@a-tom.cz, či volejte na telefonní číslo 220 910 314.
(za)
Přejme všem pěkné léto, zdravé děti, minimum úrazů a hodně pěkných zážitků!
Čmoudík z Ostravy k tomu poslal pár motivačních fotek - na klasických táborech všude po republice to asi vypadá podobně....
(ton)
Už je to tady!
Asi nejsme sami, kteří poslední dny balíme, nakládáme, nakupujeme, sháníme, převážíme, stavíme... A taky zjišťujeme, co od loňského tábora chybí, nefunguje, potřebuje opravit či co jsme prostě zapomenuli někde v Ostravě... Ale pokud se na stavěčce týden před prázdninami podaří postavit téměř celý tábor, tak to za ty pocity stojí!
Rosťa Kašovský
V roce 2011 se uskuteční pouze Moravská táborová škola. K tomuto opatření jsme se rozhodli na poslední chvíli vzhledem k velmi malému počtu zájemců. Pro příští roky budeme organizovat vždy pouze jednu školu, abychom těmto problémům předešli, v roce 2012 bude tedy táborová škola Česká. Letošní zájemci o LTŠ ve Sloupu byli přesměrováni k Ivošovi Skočkovi, který tímto svou školu beznadějně naplnil.
(ust)
1309163405|Letní sraz v Mikulášovicích|Ještě nevíte co budete dělat 1. – 7.8.2011?
Máme pro Vás dobrý typ - letošní 30. letní sraz TOM v Mikulášovicích slibuje mnoho výletů v krásném prostředí nároních parků, výlet do Německa, hudební večer, koupání v přírodním koupališti, bodovací hru o ceny ...........
Pro oddíly, které ještě váhají se svojí účastí, je v příloze přihláška a všechny potřebné informace o průběhu srazu. Přijeďte a uvidíte!
Program pro vás připravil hlavní organizátor Tomáš Fúsek
1309122407|Jan Havelka oslavil významné životní jubileum|V pátek 24. června oslavil Jan Havelka, emeritní šéf KČT, pětasedmdesáté narozeniny. Stalo se tak v zahradní restauraci v Šárce, uprostřed krásné přírody, za přítomnosti cca 50 gratulantů z celého Klubu českých turistů, páně Havelkových přátel z ČKD i jeho nejbližších rodinných příslušníků.
Jménem všech přítomných popřál Janu Havelkovi předseda klubu Jan Stráský. Jan Havelka v milé a procítěné řeči poděkoval za přítomnost hostí, za dárky, ze kterých nejoriginálnější byla kniha jeho sebraných textů publikovaných v Turistovi. Tu editoři Svatava Pátková a Tomáš Novotný nazvali Z historie organizované turistiky.
Nechyběla ani anonce toho, že v nejbližších dnech popřeje Janu Havelkovi i Český rozhlas 2 - to ráda oznámila jeho redaktorka paní Dufková. Milým večerem provázela hudební skupina Bezefšeho.
Dík za organizaci oslavy patří mj. Kateřině Blandové z ústředí tomíků.
(ton)
Ahoj tomíci,
v příloze naleznete pozvánku na 20.ročník pochodu Z Dubče do Dubče pořádaný oddílem TOM Jestřábi Dubeč.
Vydrat si můžete z několika tras - dětská, pěší i ciklotrasa. Budou pro vás připravené 24.září 2011 od 7:30hodin.
(ust)